Okolí

Okolí

Cyklo a pěší turistika

Zde naleznete nejrůznější tipy na výlety. Zdejší CHKO Beskydy můžete poznávat jak pěšky, tak i na kole či koloběžce. V okolí se nachází významná poutní místa, hrady, ukázky místního folklóru a spousta jiných zajímavostí. Přírodu a historické památky můžete objevovat i z cyklostezky Bečva, která vede kolem našeho Areálu Zavadilka. Projíždět se po ní můžete na kole či koloběžce (které vám rádi zapůjčíme), in-line bruslích či procházet pěšky.

Restaurace Zavadilka je partnerem projektu exkluzivního Klubu 3xTOP.cz a kontrolním bodem - trasa Pustevny!

Praděd. Lysá Hora. Pustevny. Soláň. Čtyři severomoravské vrcholy. Každý je jiný, ale jedno mají společné. Až magickým způsobem přitahují tisíce lidí, kteří se na ně pravidelně vracejí. Ti, kdo hledají výzvy, rádi zažívají něco mimořádného a chtějí překonat sami sebe, teď mají o důvod víc se na tyto čtyři moravské vrcholy vydat. Motivací je členství v prestižním klubu 3xTOP.cz.
Jeho členem se stane každý, kdo absolvuje během 24 hodin určenou trasu na kole, koloběžce nebo elektro kole. Během ní je třeba zdolat vybraný vrchol rovnou 3x. V případě Pusteven tak účastníci trasy nastoupají 2890 výškových metrů, u Lysé hory a Pradědu je to přes 3300 metrů. Každá z tras měří přes 100 kilometrů. Nejdelší je „lysohorská“ s celkovou délkou 134 kilometrů. Klub připravuje další rozvoj tras 3xTOP, v současnosti připravuje trasu Soláň.
„Chceme dát lidem, kteří mají rádi pohyb, možnost zažít se svými blízkými neobvyklých 24 hodin, na které jen tak nezapomenou. Věřím, že vidina členství v klubu pro ně bude velkou motivací vybrat si ze současných tras. Stát se členem klubu znamená, že člověk zvládl něco, k čemu se spousta jiných ani neodhodlala,“ přiblížil hlavní poslání klubu jeden z jeho zakladatelů Pavel Bědajanek.
A co je tedy třeba pro členství v klubu 3xTOP.cz udělat? Je nutné se registrovat předem ke zdolání trasy na webu klubu www.3xTOP.cz. Poté obdrží adept na členství e-mailem licenci se svým jménem. Na trase je několik kontrolních bodů, na kterých obdrží čas a razítko do licenční karty. Kontrolním bodem trasy Pustevny je Restaurace Zavadilka. Po zdolání celé trasy odešle licenci na adresu klubu, k zápisu klubového členství. Úspěšný člen získá certifikát a slevy u partnerů projektu.

Hlavně ale může být hrdý sám na sebe a pochlubit se kamarádům.

Zajímavosti v Rožnově pod Radhoštěm a okolí

Valašské muzeum v přírodě

Valašské muzeum v přírodě je moravský skanzen nacházející se v Rožnově pod Radhoštěm. Jedná se o druhé nejstarší muzeum v přírodě ve střední Evropě (po Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem).

V roce 1925 jej založili bratři Alois a Bohumír Jaroňkové. Po celý rok v muzeu probíhají akce inspirované folklorem, lidovými zvyky a tradičními řemesly. Areál je využíván i pro další kulturní akce. Kolem kostelíka sv. Anny se rozprostírá hřbitov zvaný Valašský Slavín.

Mezi nejznámější osobnosti zde pohřbené patří čtyřnásobný olympijský vítěz a světový běžecký rekordman Emil Zátopek, olympijský vítěz ve skoku na lyžích a český lyžař století Jiří Raška, olympijský vítěz v hodu diskem Ludvík Daněk, zakladatelé Valašského muzea, bratři Bohumír a Alois Jaroňkovi.

Jurkovičova rozhledena

(od parkoviště u muzea)

Jurkovičova rozhledna se nachází na východním okraji Rožnova pod Radhoštěm. Stojí na Karlově kopci (též Petřekovy stráně) nad Valašským muzeem v přírodě, na kótě 480 m n.m.

Plány na stavbu rozhledny vytvořil Dušan Jurkovič již roku 1896 pro Turistický spolek ve Valašském Meziříčí. Se samotnou stavbou však bylo započato až v říjnu roku 2010. Slavnostní otevření proběhlo 28. dubna 2012.

Kvůli výhledu musela být vykácena část vzrostlých stromů a další kácení je problematické, neboť se rozhledna nachází v 1. zóně CHKO Beskydy s nejvyšším stupněm ochrany. Rozhled je omezen od jihovýchodní po severní stranu. Vidět z ní je západní část obce Hutisko, obec Vigantice, rožnovské části Hážovice, Tylovice, Kramolišov, centrum Rožnova (s kopcem Hradisko na západní straně), severní části Rožnova za řekou Bečvou, obce v západní části Rožnovské brázdy, velká část Valašského muzea v přírodě, městský park, části Rožnova Letná, Rybníčky a část Horních Pasek na severu města.

Zdroj Wikipedia.

Hradisko

(přes Bučiska)

Hradisko je historicky a přírodně významné území v CHKO Beskydy. Ve 14. století zde naši předkové postavili Hrad Rožnov (522 m n.m.). O několik let později, v době rozkvětu lázeňství v Rožnově, byla vysazena cesta na Hradisko lípami. Tato lipová alej se dochovala dodnes. V roce 1539 byl z příkazu císaře Ferdinanda I. obsazen armádou a silně poničen, protože se zde usídlili loupežníci.Ve druhé polovině 19. století dostali občané Rožnova povolení obecního úřadu zbytky hradu rozebrat pro stavby svých obydlí. Nyní vede na Hradisko naučná stezka. Tato kulturně-historicko-přírodovědně zaměřená naučná stezka má 9 zastavení. Procházka trvá přibližně 2hodiny. Okruh má převýšení 160m. Stezka je značena symbolem pro naučné stezky (bílým čtvercem se zeleným pruhem). Procházka trvá přibližně 2hod,začíná od mostu přes Bečvu (v místi části na Bučiskách) na vrchol kopce Hradisko přes zříceninu hradu a vrací se zpět sev.svahem kolem jezdeckého areálu Hradisko a řeky Bečvy zpět na výchozí místo naučné stezky. Stezka je přístupná celoročně.

Ze Zuberských hájů lze přejít přes most na Vidče přes vrch Ulehle(Videčský vrch) - je to hřebenová polní cesta, po které se lze dostat na Hradisko v Rožnově. Náročná cyklo trasa po kamenité lesní cestě.

Zdroj: www.vychodni-morava.cz, www.hradisko.cz

Trasa na Pustevny

(kolem chaty Mír)

Rožnov p. Radh. (378m) → Rožnov p. Radh., skanzen (385m) → Rožnov p. Radh., autokemp (390m) → Pod chatou „Mír“ (646m) → Černá hora, rozc. (885m) → Radhošť, kaple (1129m) → Pustevny (1018m)

Výstupovka po červené na Radhošť (trasa 9 km) patří k často užívaným a oblíbeným trasám. První Vás čeká stoupání širokými stezkami na Velkou Polanu. Většinou se jde lesem, ale i výhledy se občas nějaké otevřou. Nejdřív jen na bezprostřední okolí Rožnova, z hřebene už i k vrcholu, a pak na široké panorama Rožnovska. Významnou kulturní památkou je kaple na Radhošti, s níž se vážou legendy o mluvící soše pohanského boha Radegasta či působení Cyrila a Metoděje na Velké Moravě. Pro cyklisty je sveřepý kamenitý terén zřejmě nesjízdný, s opatrností jedině v opačném směru, pro běžkaře vůbec. Z Radhoště můžete dále pokračovat cca 4 km po hřebeni radhošťského masivu až na Pustevny. Cestou se Vám otevírájí výhledy na Frenštátskou kotlinu, v dálce se rýsuje věž štramberského hradu Trúba, kopce Čertův mlýn (1207 m), Kněhyně i nejvyšší beskydská hora Lysá hora (1323 m) s věží vysílače. Projdete kolem sochy pohanského boha Radegasta a zastavit se můžete u vyhlídkového altánu Cyrilka. Tato část patří k nenáročným.

Zdroj: www.krasybeskyd.wz.cz

Velký Javorník

Velký Javorník (918 m) je hora v podhůří Beskyd, nejvyšší bod Veřovických vrchů. Hora je známé turistické místo s výhledem do širokého okolí, na vrcholu stojí turistická chata z roku 1935, která je otevřena celoročně (mimo pondělí), ale neposkytuje ubytování. Od léta 2013 je na vrcholu také nová rozhledna. Ročně na Velký Javorník vystoupí asi 30 tisíc turistů. Za jasného počasí je z Velkého Javorníku možné vidět Lysou horu, Smrk, Kněhyni, Radhošť, Palkovické hůrky či Ondřejník. Ve směru na severozápad je výhled na částečně odtěžený vrch Kotouč a Štramberskou Trúbu. Vidět jsou i města Frenštát pod Radhoštěm,Frýdek-Místek, Nový Jičín, Kopřivnice, za dobré viditelnosti Ostrava a Havířov. Z Rožnova se můžete vydat z Dolních pasek na Bačův vrch, potom na zadní Javorník, přes Malý Javorník a odtud už přímo na Velký Javorník. Trasa cca 8 km.

Zajímavosti v Horní, Prostřední a Dolní Bečvě a okolí

Pustevny

Pustevny (1018 m n. m.) je sedlo v Moravskoslezských Beskydech nedaleko Radhoště, které patří k obci Prostřední Bečva. Bylo pojmenováno po poustevnících, kteří zde žili do roku 1874. Pro Pustevny jsou typické dřevěné stavby postavené v lidovém slohu koncem 19. století na návrh Dušana Jurkoviče. Nachází se zde lyžařské středisko a vede sem sedačková lanovka. Cyklisté se na Pustevny z Prostřední Bečvy dostanou po asfaltové cestě. Pro pěší vede nahoru i příjemná lesní cesta značená zelenou TZ.

Radegast

Podle pověstí měl na Radhošti od pradávna sídlo slovanský bůh Radegast - Bůh slunce, války a vítězství. Jeho podoba, jak ji ztvárňuje socha od Albína Poláška, nepůsobí zrovna mile a rozhněvat si ho by asi pro člověka nemuselo být příznivé. Přesto anebo právě proto Radegasta generace lidí milovaly i zatracovaly. Naši předkové k němu měli úctu. Zdaleka za ním přicházeli, aby mu přinesli dary - dobytek, část úrody, zvěř, kterou ulovili. Koncem jara pak na Radhošti staří Slované slavili letní slunovrat. O nocích se rozzářily vatry, lidé tančili a zpívali.

Radhošť

Radhošť je hora v Moravskoslezských Beskydech na závěru výrazného Pustevenského hřbetu 3 km jihozápadně od Trojanovic a 6 km severovýchodně od Rožnova pod Radhoštěm. S výškou 1129 m n. m. jde o sedmou nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd a o jejich nejzápadnější tisícovku. Významnou kulturní památkou na Radhošti je kaple, s níž se vážou legendy o mluvící soše pohanského boha Radegasta či působení Cyrila a Metoděje na Velké Moravě.

Maměnka a Libušín

Původní horskou útulnu Maměnku realizoval Dušan Jurkovič v roce 1897. Byla postavena, aby uspokojovala zájem stále se zvyšujícího počtu turistů, kteří navštěvovali Beskydy. V devadesátých letech 20. století ji pod svou správu převzalo Valašské muzeum v přírodě, rekonstruovalo ji a v roce 2003 slavnostně zpřístupnilo veřejnosti. Od té doby slouží jako stylový horský hotel s jedenácti pokoji. Libušín byl pojmenován k poctě české kněžny Libuše. Interiér je vyzdoben freskami a sgrafity s motivy valašských a slovenských pověstí dle návrhů  Mikoláše Alše. Portréty provedl akademický malíř Karel Štapfer. Podle odborníků patřil Libušín k nejcennějším dílům, která arcitekt Jurkovič navrhl. Objekt Libušína je však po rozsáhlém požáru v březnu 2014 v rekonstrukci!

Zdroj: www.vmp.cz

Tanečnice

Základní kámen hotelu Tanečnica usadili v roce 1924 členové turistického spolku Pohorská jednota Radhošť, stejného spolku, který inicioval stavbu útulen Maměnka a Libušín. Na přípravě projektu se podílel architekt Dušan Jurkovič. Stavba komfortního objektu s 60 dvoulůžkovými a 20 jednolůžkovými pokoji stála ve své době přes 3,7 miliónů korun. Slavnostní otevření hotelu Tanečnica se uskutečnilo až po 2 letech , v prosinci roku 1926. Od té doby jeho služeb využilo několik významných osobností. Jednu noc strávil v hotelu Tanečnica také československý prezident Tomáš G. Masaryk.

Zdroj: www.beskydy.org

Vyhlídkový altánek Cyrilka

Vyhlídkový altán Cyrilka najdete v rekreační oblasti Pustevny, cestou k soše pohanského boha Radegasta a na horu Radhošť. Je z ní krásný výhled do údolí města Frenštát p. Radhoštěm, na Pustevny, pohoří a za dobré viditelnosti také na Lysou horu a na Slovensko. V altánu je dřevěná, malovaná panoramatická mapa výhledu. Altán / rozhledna byla postavena v roce 1894 na náklady Pohorské jednoty Radhošť (PJR). Cena stavby byla 450 zlatých.

Zdroj: rozhledny.beskydy.cz

Lanovka

Pohodlnou jízdu na Pustevny (1018 m n.m.) se zajímavým pohledem na krajinu z ptačí perspektivy nabízí sedačková lanovka, jejíž nástupní stanice se nachází poblíž hotelu Ráztoka v Trojanovicích v nadmořské výšce 620 m. Výstavba původní lanovky započala v lednu 1940 a ještě v tomtéž roce začala fungovat. V roce 1956 zahájili ČSD generální rekonstrukci lanovky. Strojní a elektrické zařízení bylo modernizováno a původní podpěry nahrazeny příhradovými ocelovými konstrukcemi.V pravidelném provozu sloužila do 31. prosince 1982. Za dobu své existence přepravila téměř 6 milionů. Koncem 70. let bylo rozhodnuto o její náhradě novou lanovkou. Ta byla vybudována v letech 1983 až 1986 a provoz zahájila 1. ledna 1987. Jedná se o jednolanovou oběžnou dráhu Tatrapoma TS-2 s dvoumístnými sedačkami. Nová trasa má celkové převýšení 400 metrů. Na dopravním laně jsou po dvaceti metrech umístěny 162 sedačky, její kapacita je v letních měsících 720 osob za hodinu. Ročně se lanovkou přepraví přes 200.000 osob.

Zdroj: www.pustevny.cz

Kaple sv. Cyriala a Metoděje

(s bronzovým sousoším těchto věrozvěstů)

Kaple byla vystavěna z místního kamene v románsko-byzantském stylu a zajímavostí je, že nevznikla z nařízení světské nebo církevní vrchnosti, ale z vůle valašského lidu, jako projev vděku a úcty svatým Cyrilu a Metoději. Vysvěcena byla olomouckým arcibiskupem Th. Kohnem 11. září 1898 za účasti 30 000 lidí. Již tehdy zdobil kapli mramorový oltář, který zde můžeme vidět dodnes (dílo Fr. Neumana, dar frenštátské rodiny Michnových). Zvonice kaple slouží za příznivého počasí jako rozhledna. Navzdory své poměrně malé výšce umožňuje nečekané výhledy.

Zdroj: radhost-kaple.estranky.cz

Čertův mlýn

Čertův mlýn je čtvrtá nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd, nacházející se 2,5 km východně od Pusteven. Vrchol hory je nejvyšším bodem okresu Vsetín a celého Zlínského kraje. Zalesněno smrkovým lesem, bez výhledů. Celá vrcholová část je součástí NPR Kněhyně - Čertův Mlýn, nejrozsáhlejší rezervace v Moravskoslezských Beskydech, vyhlášené roku 1982 na ploše 195 ha kvůli ochraně přirozených vrcholových smrčin. Vrchol je přístupný po červené značce z Pusteven přes Tanečnici, kterou kopíruje i zimní lyžařská trasa (celkem 3 km). O něco kratší varianta vede z Pusteven po zelené značce do rozcestí Tanečnice - sedlo a dále po zmíněné červené (2,5 km).

Kněhyně

Kněhyně je třetí nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd, 6 km VJV od Trojanovic a 7 km SSV od Prostřední Bečvy. Zalesněno smrkovým lesem, na vrcholu poškozeným imisemi, což umožňuje částečné výhledy. Celá vrcholová část, zhruba od vrstevnice 1100 m, je součástí NPR Kněhyně - Čertův mlýn, nejrozsáhlejší rezervace v Moravskoslezských Beskydech, vyhlášené roku 1982 na ploše 195 ha kvůli ochraně přirozených vrcholových smrčin. Jméno Kněhyně je staroslovanského původu a znamená sídlo kněžek, pohanských obřadnic, prorokyň.

Dsc_6554

Skalíkova louka

Skalíkova louka je výletním místem v oblasti Radhoště a Pusteven. Místo je snadno dostupné pěšky, na horském kole nebo na běžkách. Ze Skalíkovy louky můžete po žlutě značené cestě dojít k soše Radegast.

Hašův háj

František Haša byl vedoucím skupiny, která v listopadu 1944 dodávala jídlo, zbraně a informace partyzánkým skupinám ukrytým v lesích. Když hrozilo jejich odhalení německými vojáky, raději se zastřelil, než by ohrozil odbojáře prozrazením při výslechu. V Hašově háji najdeme jeho pomník.

Pomník Šimurda

Oldřich Šimurda ve svém obchodě shromažďoval potraviny a oblečení, které bylo od něj posíláno partyzánům a byl zároveň dalším z řady lidí, kteří kvůli spolupráci s partyzány zemřeli. 23.listopadu 1944 byl pro výstrahu popraven německými vojáky přímo před svým krámem. Pomník se nachází v obydlené části Prostřední Bečva – Kněhyně.

Dolní Bečva

Z Dolní Bečvy vede několik turistických stezek. Můžete se vydat jak na Radhošť, tak prozkoumat okolní krajinu. Například krásná je procházka přes Horní Rozpité do místí části Kamenné, což je zajímavá lokalita, kde je hodně staveb s použitím kamenných prvků.

Horní Bečva

Horní Bečva je horská obec s nadmořskou výškou v centru 505 m n. m. ležící v Chráněné krajinné oblasti Moravskoslezské Beskydy asi 13 km východně od Rožnova pod Radhoštěm po obou březích horního toku Rožnovské (Dolní) Bečvy, která odděluje pásmo Vsetínských vrchů od Beskyd.

Martiňák

Martiňák je jeden ze známých turistických pojmů v regionu Beskydy. Martiňák je název rozcestí, také název hotelu a ve stejném místě - na katastru obce Horní Bečva, také název lyžařského vleku. U Martiňáku je také partyzánský pomník. Rozcestí U Martiňáku se nachází cca v nadmořské výšce 850 m n. m. Tato křižovatka turistických a cyklo tras spojuje a rozvádí trasy na Pustevny, k přehradě Šance ve Starých Hamrech, na Čarták, na Čeladnou - Podolánky, na Smrk, na protilehlý hřeben Vsetínských vrchů atd. Například krásná naučná stezka na Martinák vede po zelené turistické značce od Hotelu Valaška Horní Bečva. Hotelová restaurace na Martináku je tradiční zastávkou pro turisty, cyklisty a běžkaře už po několik desítek let. Z Pusteven na Martiňák vede v zimě pravidelně upravovaná běžecká stopa v délce 8 km v jednom směru s převýšením 173 m.

Zdroj: zajimavosti.beskydy.cz

Přehrada na Horní Bečvě

Přehradní nádrž Horní Bečva se nachází 3 km východně od středu obce obce a 13 km v od Rožnova. Břeh je travnatý, místy štěrkový. V létě je vyhledávaným místem ke koupání.

Sachova studánka

Studánka leží na levé straně silnice směr státní hranice od Horní Bečvy. Studánka je na malém zpevněném plácku přímo u silnice. Vlastní pramen bude asi výš u chalup. Voda je svedena plastovou trubkou k silnici, kde je odpočívadlo a místo na nabírání vody. Velice silný pramen. Jezdí zde lidé z blízka, ale zastavují i projíždějící řidiči z daleka. Není výjimkou, když si někdo plní nádoby o obsahu až 10 litrů. Pramen byl údajně založen v roce 1938. Doporučuji zastavit a nabrat si čisté vody. Kvalitu vody v této studánce přes léto pravidelně každý měsíc kontroluje město Rožnov.

Kladnatá

Památník na Kladnaté je postaven na místě bývalé usedlosti Tkáčových. Na podzim roku 1944 zde proběhla přestřelka mezi německými vojáky a partyzány.
Památník je umístěn v lese na žluté turistické trase Horní Bečva, Hotel Valaška - Kladnatá.

Horní Bečva → Bumbálka, Masarykova chata → Kmínek → Bílý Kříž → Lysá hora

Pokud byste chtěli vyrazit na delší výlet, můžete se vydat pěšky i na kole na trasu Horní Bečva, Bumbálka – Lysá hora. Délka trasy je cca 27 km.

Přehrada šance

Pokud pojedete z Horní Bečvy směr Staré Hamry, dojedete k přehradě Šance, která je zásobárnou vody pro Ostravu. Je to údolní přehradní nádrž na horním toku řeky Ostravice v Moravskoslezských Beskydech, vybudovaná v letech 1964 až 1969. Název je odvozen od vrchu Šance (576 m) na levém břehu poblíž hráze. Při stavbě přehrady byla mj. zatopena centrální část obce Staré Hamry a zrušena železniční trať v úseku Ostravice-Bílá.

Zdroj: Wikipedia

Rozhledna Sůkenická

Rozhledna Súkenická (Čarták) stojí v nadmořské výšce 952 metrů na vrchu Čarták na pomezí Moravskoslezských Beskyd a Javorníků v těsné blízkosti česko-slovenské státní hranice. Je vysoká 27 m a je z ní výhled na Vsetínské vrchy, dále na Beskydy, vrchy Radhošť, Smrk a Lysou horu. Vpravo pak na Malou a Velkou Fatru a při jasném počasí až k Tatrám a na celý hřeben Javorníků. V blízkosti rozhledny se nachází horský hotel Súkenická. Přístup od silnice ze slovenské strany (od východu) vede po lesní horské stezce, která je vedena prakticky po státní hranici.

Zdroj: Wikipedia

Zajímavosti na Hutisku, ve Velkých Karlovicích a okolí

Poskla

Přírodní památka Poskla sestává ze tří samostatných nepříliš od sebe vzdálených lokalit v rozpětí nadmořských výšek 495 až 565 m, přibližně 1 km severně od kostela na Hutisku.

Soláň

Soláň (nadmořská výška 861 metrů) je vrch v Hostýnsko-vsetínské hornatině asi 10 kilometrů jihovýchodně od Rožnova pod Radhoštěm. Soláni se také někdy přezdívá „vrch umělců“. V Čarťácké hospodě pod vrcholem se scházeli významní malíři, spisovatelé a hudební skladatelé. Z vrcholu, na kterém byla v listopadu roku 2006 vystavěna zvonička, kterou navrhoval Ing. arch. Jiří Kotásek, CSc., se otevírá daleký rozhled.

Zvonice na Soláni

18. listopadu 2006 byla slavnostně otevřena zvonice – informační centrum na Soláni. Základní kámen byl položen 5.května 2006. Zvonice slouží nejen jako informační centrum, ale zároveň jako galerie umění, která byla otevřena 1. Valašským salónem výtvarných umělců. Od jara do podzimu je Zvonice vyhledávaným místem pro pořádání svateb.

Valašský ateliér u Hofmanů

V domě vybudovaném pod vrcholem Soláně Aloisem Schneiderkou a v letech 1960-1998 obývaném Karlem Hofmanem se dnes nachází Valašský atelier u Hofmanů s výhledem na jižní panorama, s galerií, zahradou, penzionem a památníkem Karla Hofmana.

Čarták

Sedlo Čarták je ideálním místem pro pěší, lyžaře, cykloturisty, nachází se na hřebenové trase spojující vrcholy Vsacký Cáb a Bumbálka. V malebném prostředí uprostřed Vsetínských vrchů v nadm. v. asi 860 m. n. m. stojí Horský hotel Čarták, který kromě ubytování nabízí i krajové speciality i jídla klasické české kuchyně.

Přírodní amfiteátr

V tomto krásném amfiteátru, který najdete u hotelu Čarták, pořádá Sdružení pro rozvoj Soláně koncerty a každoroční letní folklórní festival.

Valašská galerie v přírodě

Procházka touto přírodní galerií měří jen pět kilometrů, takže ji hravě zvládnou také nejmladší nebo naopak nejstarší návštěvníci. Cesty jsou přístupné i pro kočárky a vozíčkáře, jsou vedené po červené turistické značce až k desátému zastavení na Vyhlídce. Stezka byla vytvořena v roce 2010 a zahrnuje celkem deset zastavení, kterým dominují sochy především valašských autorů vytvořených v uplynulých pěti letech v rámci sochařských sympozií u Zvonice na Soláni.

Soláň → Kotlová → Třeštík

Tato turistická trasa pro pěší i cyklisty je dlouhá 14 km a je červně značená. Vede přes hřeben Soláň, Kotlovou, Benešky, Polanu, Vysokou (nejvyšší vrchol Vsetínských vrchů), k turistické chatě Na Třeštíku. Trasa nabízí krásné výhledy na hřeben Javorníků, Moravskoslezské Beskydy a slovenské pohoří Malou Fatru, Strážcovské vrchy, Roháče, a za hezkého počasí i na Jeseníky a Hostýnské vrchy. Na Beneškách lze na jaře, v létě i na podzim obdivovat krásné, rozvoněné valašské louky s typickým zastoupením bohaté valašské luční květeny. Pod vrcholem Vysoké lze odbočit k prameni Rožnovské Bečvy.

Velké Karlovice

Obec Velké Karlovice leží v podhůří Javorníků a Beskyd. Svou rozlohou 82 km2 se řadí mezi největší obce České republiky. Obec byla založena v roce 1714 Karlem Jindřichem ze Žerotína. Z této doby se zachovalo několik stavebně kulturních památek, jimž vévodí karlovský kostel z roku 1754, postavený ve stylu pozdního baroka, fojtství z roku 1793, kupecký dům sloužící jako Karlovské muzeum, které tisícům návštěvníků přibližuje obraz života lidí v tomto rázovitém koutu Valašska.

Muzeum Velké Karlovice

Karlovské muzeum se nachází v historickém středu Velkých Karlovic. Ve dvou budovách památkově chráněného objektu bývalého kupeckého domu z počátku 19. století lze shlédnout expozice, které poskytují výmluvný a charakteristický obraz života lidí v tomto rázovitém koutu Valašska. Jádrem národopisné sbírky je doma vyráběné zemědělské a salašsnické nářadí, postupy zpracování vlny, lnu a výroby ovčího sýru. Atmosféru dokresluje prostá valašská kuchyně s původním vybavením.

Rozhledna Miloňová

Rozhledna Miloňová ve Velkých Karlovicích byla dokončena v září roku 2012. Slavnostní otevření bylo v sobotu 20. října 2012. Rozhledna je na vrchu Miloňová (846 m n. m.) a je dostupná po zeleném okruhu. Kolem rozhledny vede také „dětská“ turistická trasa Hledej poklad na Galiku. Dřevěná rozhledna se šindelovou střechou je vysoká 24 m, vyhlídková plošina je umístěná 20 metrů nad okolním terénem a umožňuje kruhový výhled do okolní krajiny. Rozhlednu postavily Lesy ČR podle návrhu architekta Antonína Závady, který rovněž projektoval Jurkovičovu rozhlednu v Rožnově pod Radhoštěm.

Zdroj: rozhledny.beskydy.cz

 

Cyklostezka Bečva

Při svých výletech můžete využít i cyklostezku Bečva. Z Velkých Karlovic dojedete na Vsetín, dále do Valašského Meziříčí a odtud se můžete vrátit opět do Beskyd směrem na Horní Bečvu.

Zajímavosti v Kopřivnici a okolí

Muzeum Tatra

Ve zcela unikátním Technickém muzeu Kopřivnice je zachycena téměř stopadesátiletá historie automobilky Tatra od doby, kdy byl roku 1897 vyroben první automobil v Rakousko-Uhersku, nazvaný Präsident.Osobní, sportovní a nákladní automobily značky Tatra, podvozky, motory, sportovní letoun a další zajímavosti jsou pro mnohé návštěvníky města tím největším lákadlem. Kopřivnickému rodáku, Emilu Zátopkovi a jeho ženě Daně, slavným olympionikům, je věnována síň slávy.

 

Štramberk

Horské městečko v centru Štramberské vrchoviny na svazích Zámeckého kopce, Kotouče, Bílé hory, Libotínských vrchů a Červeného kamene v předhůří Beskyd, je pro svou malebnost zvané „Moravský Betlém“. Štramberk založil 4. prosince 1359 syn českého krále Jana Lucemburského (1296-1346), moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský (1322-1375), mladší bratr římského císaře a českého krále Karla IV. (1316-1378), povýšením podhradí na město. Městu i širokému okolí vévodí zřícenina hradu Strallenberg s válcovou věží zvanou Trúba. Po přestavbě v roce 1903, která byla provedena podle návrhu architekta Kamila Hilberta, slouží věž, známá pod názvem Štramberská Trůba, dodnes jako rozhledna.